Kdyby si přenosy z hokejového mistrovství pustil člověk, který si od televizního sportu z nějakého důvodu v posledním desetiletí odpočinul, asi by nestačil žasnout například nad elektronickou tužkou, obráceným odpočítáváním času či nad skutečností, že se o Švýcarsku hovoří jako o úřadujících vicemistrech světa. Nepochybně by se podivil nad skutečností, že dvakrát za třetinu mu televize namísto opakování zajímavých herních situací nabízí různé produkty vůbec nesouvisející s předváděným hokejem. Říká se tomu komerční přestávka a slouží také k rychlému úklidu ledové plochy, kterého v éře zastřešených hal nebylo dosud zapotřebí, ani v 90. letech proslulých házením všelijakých předmětů z hlediště.
Budiž, vrcholový sport má svou komerční podstatu (můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom vést spor, však to znáte …) a ta hledá každý možný způsob, jak připojit další penězovod. Zarážející ovšem je, s jakou lehkostí tomuto trendu přizvukuje naše veřejnoprávní televize, které na její živobytí povinně přispívají všichni vlastníci přijímače. Kdysi vznikla legislativní mezírka, aby mohla v přestávkách sportovních přenosů zařazovat reklamy, což na první pohled (i na druhý a stodvacátý) trochu neladí se zákazem přerušovat program komerčními spoty. Jistě, výroba přenosů z hokejového mistrovství něco stojí a není to zase tak dávno, kdy šampionát pokrývala k hrůze většiny příznivců komerční Nova (byť i ona za ta léta svůj sportovní tým pozvedla od legendárních „všech čar zakázaného uvolnění“ Václava Tittelbacha). Jistý přivýdělek by snad nikdo nemusel ČT zazlívat, jenže to by ho jednak musela udržet v rozumných mezích, což se neděje, jak musí uznat každý při spatření polonahé děvy šveholící „můžem hned.“ Dále by také bylo možné očekávat více reportážního doprovodu, zvláště když se šampionát koná v nesvobodném Bělorusku, říši „malého Putina“ Alexandra Lukašenka. Stálo by to jistě více úsilí, stejně jako výroba konečně kvalitní reportáže o sledování hokejových utkání na veřejnosti – snadnější je postavit se do hospody obsazené fanoušky a natáčet tak-jak-to-dneska-dopadne-vyhrajem-rozhovory.
Z tohoto zamyšlení vychází autorovo rozhodnutí alespoň svou nepatrnou kapičku odklonit z proudu a bojkotovat výrobky, jejichž propagace v komerčních přestávkách mu narušuje požitek ze sledovaného utkání, za jehož přenos už televizi zaplatil. Pravda, dokud šlo o automobilové novinky, web srovnávající ceny hotelů či nabízející aktuální sportovní výsledky nebo materiál pro obkladače, bylo vcelku hej, pro odepření si dovolené v Chorvatsku také není třeba velkého sebezáporu. Když se připojil plzeňský pivovar a při utkání s Kanadou také jeden nizozemský, objevily se první obavy i proto, že mistrovství v Bělorusku potrvá docela dlouho – co když se objeví třeba spot propagující vepřové maso, horské túry nebo třeba takovou skupinu Queen? Pak by se skutečně ukázalo, že hokejový fanoušek nemá lehký život.
Nicméně i ten je provázen drobnými radostmi – pro tolik zkoušené příznivce nepříliš úspěšného klubu Energie Karlovy Vary (z výjimečných sezón 2007-09 se navždy vyžít nedát) jsou balzámem reprezentační výkony jejího kapitána Martina Zaťoviče, který původně měl národní tým v přípravné fázi doplnit na předepsaný počet hráčů, dokud nedorazí posily ještě dohrávající klubovou sezónu (ta karlovarská skončila už v březnu). Nakonec pronikl i do zápasové sestavy na mistrovství světa a jistě už reprezentace vstřelila hezčí i důležitější góly než byl ten třetí proti Švédsku v zápase, který Češi ztratili po samostatných nájezdech, ale pohled na českého hráče číslo 26, který zaparkoval před švédskou brankou a nevyhnaly ho odtud ani drsné ataky Seveřanů, aby pak jemnou tečí usměrnil do sítě nahození obránce Ondřeje Němce, opory Karlových Varů v mistrovské sezóně, to bylo něco, při čem se blahem zatetelily na neúspěchy zvyklé hokejové dušičky ze severozápadních Čech. I s vědomím, že ani tato skutečnost nepřinese pokles cen chleba a dalších základních potravin, jak s oblibou připomínají hlavně partnerky hokejových příznivců, přeje šampionát plný radosti přetrvávající přes komerční přestávky
Filip Breindl
