„Nemáte žízeň? Pojďte na košt!“ zve v dolnorakouském Eibesthalu vinař a uprášený poutnický pár se po třicetikilometrové denní porci s chutí nechá pozvat do chladného sklípku (a pak dobrotivého muže přemlouvá, aby další vzorky nechal na svém místě, protože na zbývající úsek do Mistelbachu bylo potřeba v rámci možností zachovat pevný krok). „Můžete se schovat i uvnitř,“ láká do sucha venkovské pobočky spořitelny v Ladendorfu její vedoucí, jenž svou bankéřskou garderobou těžko může více kontrastovat s dvěma nešťastníky, kteří se s mokrými svršky a batožinami uhnízdili v průtrži mračen pod přístřeškem u peněžního ústavu. Možná lépe s nimi ladí trojice zahraničních dělníků ve svítivých vestách, kteří se svou dodávkou couvají zpět k podjezdu pod železniční tratí, kde v trvalém dešti rychle ubývá suchého místa pro poutníky – nabídku odvozu do civilizace by v takové situaci zřejmě neodmítali ani mnozí ortodoxní vyznavači pěšího pohybu.
Drobné střípky z dvanáctidenního putování lze ještě doplnit mnohem významnějšími skutky, mezi něž patří samozřejmost, s jakou řeholní sestry kladně reagovaly na žádost o nocleh. K tomu ještě připojme fakt, že po celou cestu jsme nezažili od nikoho ani sebemenší naschvál či zlomyslnost, když pomineme hloupé sobectví provozovatelů střelnice u jihomoravských Popic, kteří vyzývají uživatele turistické trasy, aby si po dobu provozu (například prakticky celou neděli) našli jinou cestu …
Svět z pohledu pěšího poutníka není přetřen růžovou barvou, už proto, že si dobře uvědomuje tíži svého majetku na zádech, puchýře na chodidlech, unavené svalstvo či nepřízeň počasí. Tím lépe ale ocení jakékoli projevené dobro a pokud se večer náhodou dostane k útržkům zpravodajství, získá dojem, že ve skutečnosti až tak zle není. Když se pak vrátí do silničního provozu, běžné obchodní sítě, prostředků hromadné dopravy a dalších podobných míst, může s odleskem tohoto poznání odrážet ony drobné i větší naschvály a zlomyslnosti. Tak jako sám není dokonalý, mohou mít své chyby i ostatní, poutníci životem, které potkává. Teď se dobře přesvědčil, že tíhu cesty pěkně nadlehčí i jakákoli dobrá maličkost.
Filip Breindl
