Prezident Miloš Zeman byl v minulosti předsedou sociální demokracie a premiérem a nynější dění kolem výměny ministra kultury za ČSSD naznačuje, že své jednání chce řídit těmito dvěma pozicemi, které nezastává. Jan Hamáček a Andrej Babiš mu přechod na tuto nestandardní, demokratickými procedurami neopodstatněnou trojjedinost usnadňují, zatímco ústava se zmuchlaná válí v koutě – takový závěr lze vyvodit z dnešního jednání v Lánech.
Hovoří-li se o slabém článku těchto debat, obvykle tuto nálepku dostává šéf sociálních demokratů Jan Hamáček. Částečně právem, především proto, že se vůbec nechal zatáhnout do absurdního kolotoče nikam nevedoucích schůzek. Oproti Babišovi ale prezidentovi nepřenechává svou pozici v čele strany, zatímco premiér s překvapivou lehkostí Zemanovi předal pravomoc rozhodovat o ministrech své vlády, přičemž to byl Babišův návrh, aby v resortu kultury došlo ke změně. „Prezident republiky zastává názor, že ve vládě, která se označuje jako protikorupční, by neměl být odvolán ministr za to, že odhalil korupci ve svém rezortu,“ napsal Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Je to prohlášení zajímavé ze dvou hledisek – jednak obsahuje Ovčáčkův oblíbený žánr fake news, protože Staněk nemá být odvolán za odhalení korupce. Zároveň výrok postrádá důležité doplnění, které by mohlo třeba znít „v důsledku tohoto svého názoru nesplní svou povinnost předepsanou ústavou“.
Premiér rozhodně není bezbranný vůči ústavní zvůli, kterou předvádí prezident, ale bezobsažnými floskulemi o tom, že dává přednost jednání (jeho nulové výsledky vidíme), svou moc dobrovolně předává Hradu. Historie přitom učí, že Miloš Zeman nemá ve zvyku oceňovat vstřícnost, kterou si vykládá jako slabost. Jednu vládu na míru už si v roce 2013 sestavil, teď za Babišovy asistence míří k druhé. Ta Rusnokova bezprecedentně vládla bez důvěry poslanecké sněmovny, současný premiér poslouží – opustí-li ČSSD koalici – k tomu, aby hlasy získal mezi svými straníky a proprezidentskými poslanci KSČM, SPD a sociální demokracie. Ale nepředbíhejme událostem. Ústavou daná dělba moci a demokratické uspořádání země vůbec mají také své zastánce, bez ohledu na to, že dnes v Lánech předseda vlády jen ostudně přihlížel, jak si prezident ukusuje z jeho pravomocí.
Filip Breindl
