IV.
Kosmickou rychlostí na Pluto a premiér ať tomu velí!
Redakční komentář Občanského deníku k dvouletému vládnutí koalice Strany sociálních jistot a Českého středu – právě dnes je kabinet v polovině svého funkčního období.
Kosmickou rychlost sliboval šéf SSJ Rudolf Vacík, když po výrazném volebním vítězství předloni hladce složil vysněnou levicovou koalici s Českým středem. Dobře se to poslouchalo v tehdejší situaci země rozvrácené otevřeným bojem uvnitř navenek pravicového hegemona, jehož představitelé ovšem prokazovali pouze pozoruhodnou schopnost přivlastňovat si peníze z veřejné kasy, což jistě není vlastnost příliš pravicová. I proto měl nekompromisní odborář Vacík cestu do Strakovky umetenou a ve sněmovně dostatečnou sílu k tomu, aby prosadil své protikorupční reformy.
Co se ale stalo s tím protřelým ranařem z kolektivních vyjednávání? V rekordně rychlé době si navykl od přímých vyjádření odcházet do zákrytu politických frází a lze jen čekat, kdy se vytasí s nepůvodní a nepříliš objevnou větou, že Řím také nepostavili za den. Vacík získal podporu občanů díky vizi státu, který vytvoří mechanismy proti tomu, aby někdo mohl soukat do vlastní kapsy to, co má zůstat ve společné kase k prospěchu všech. Kde je ta vize teď, sluší se premiéra zeptat (a redaktoři OD se o to snaží, pohříchu v novém premiérském kabátě Vacík zdaleka nekomunikuje tak otevřeně, jako když lákal na svou „vládu komunikující s občany.“)?
Namísto jasných slov, jak se vláda postaví přebujelé byrokracii, úbytku pracovních míst nebo zadlužení státu i jednotlivých domácností, slyšíme oč ambicióznější, o to naivnější slova o dobývání vesmíru. „Ať si letí na to Pluto sám a dlouho se nevrací,“ zazní možná v mnoha podnicích, kde se schází významná část elektorátu SSJ. Kosmickou rychlost a také preciznost vesmírného inženýrství by měl Vacík ordinovat spíše nutným reformám, jinak si na něm už brzy pochutná vzkříšená pravice i ambiciózní Blažíček. Místo ke hvězdám by tak druhé dva roky vlády SSJ mohly mířit kamsi do středu země.
Co se Vacíkovi povedlo a co ne dle Občanského deníku?
Plus:
– stabilizace justice včetně Ústavního soudu
– nominace do evropských institucí, čerpání z evropských fondů
– ratifikace česko-polské deklarace
Mínus:
– nedostatečná opatření proti nezaměstnanosti
– rostoucí státní dluh
– váznoucí příprava pracovního zákoníku
– liknavost v americké protiteroristické misi, obnovení víz do USA
Komentář: Když neumím být pozemskou opozicí, vytáhnu kosmickou kartu
Fyzikální zákon akce a reakce má své zvláštní mutace ve světě politiky, kde někdy reakce přijde přesto, že jí nepředchází žádná akce. V podobné situaci se nyní nachází premiér Rudolf Vacík (SSJ), jemuž opozice s gustem tříská o hlavu domnělým rozhazováním peněz za kosmické dobrodružství, aniž by ovšem ve skutečnosti šéf kabinetu k něčemu takovému vyzýval. Může to přijmout jako jednu ze zákonitostí světa politiky, který podobně jako fotbal někdy nemá logiku. Pokud tak učiní, měl by vnímat ještě jednu zákonitost – s takto nastoleným problémem nelze vést věcnou a faktickou polemiku. Až si příště bude opozice stěžovat, že s ní premiér komunikuje málo a až vůbec ne způsobem, kterým by si přála, nechť vezme na vědomí, že tuto situaci sama vytváří nekorektním a nekonstruktivním pojetím své role.
Je v zájmu celé země, aby opozice vedla věcnou rozpravu například o pracovním zákoníku – namísto toho zprava slyšíme apriorní odsudek sotva připraveného materiálu a po obstrukcích se pak ozývají nářky, že to trvá dlouho. Stejně tak nevyhnutelný následek zvýšeného počtu Čechů načerno pracujících v zámoří – ukončení bezvízového styku USA s Českou republikou – pravice beze snahy o skutečný popis situace přisuzuje opatrné diplomacii po incidentu v Jemenu. Ostatně Německo či Francie své jednotky na Arabský poloostrov také nevyslaly a obešlo se to bez odvety z Washingtonu. V linii tohoto vedení opozice pak vyniká poslední záležitost s údajným premiérovým velením k Plutu. Když pomineme, že nic takového od Vacíka nezaznělo, nelze se nezamyslet také nad tím, jak by asi opozice reagovala, pokud by vláda vstup do evropského kosmického programu zamítla – to by občané patrně něco slyšeli o neschopnosti sebrat si peníze z Bruselu.
Celá kauza Pluto odkazuje nikoli na údajnou zmatečnost premiéra Vacíka, jak se snaží tuto věc vykládat Pravá alternativa, ale na nekorektnost opoziční strany, která ostatně během svého vládnutí předvedla daleko fatálnější přešlapy. Jistěže Vacíkův kabinet není nekritizovatelný – po zásluze od odborné veřejnosti dostává například za nedostatečnou odvahu při realizaci opatření, která by zlepšila situaci na trhu práce. Vláda také zbytečně podlehla tlaku, aby česko-polská deklarace obsahovala omluvu Varšavy za účast polských vojáků za okupaci Československa v roce 1968 – pro jeden bezvýznamný a do jisté míry sporný řádek dokumentu riskovala zdržení nebo dokonce krach celého projektu. Nechť dostává po zásluze vyčiněno zejména tam, kde neplní svůj program. Ne však od takové opozice, která tvoří kosmické reakce, aniž by jim předcházela pozemská akce.
redakce Světa práce
Vrtění Plutem
praveted.cz/blogy/zuzka.janeckova
To jsme teď potřebovali ze všeho nejvíc – aby se v době, kdy je nutné najít způsoby, jak snížit státní dluh a nezaměstnanost, jak se zbavit přebujelé administrativy a korupce a jak vyřešit skandál s americkými vízy, střílelo slepými náboji jakéhosi emotivního prohlášení premiéra Vacíka o výbojích České republiky v kosmu. Když vynecháme závažný fakt, že ve skutečnosti šlo jen o příliš výbušnou reakci na pravicovou provokaci, je snad himlfix tohle tím nejzávažnějším, co má společenský debata řešit? Ano, sama jsem neodolala a sdílela různé vtípky včetně Vacíkovy lysé hlavy na těle psa Pluta. Jenže dle známého pořekadla má zábava následovat až po práci – s tou zatím nemá nic společného ani premiérovo počínání (už samotný výskyt v bulvární Supertelevizi je na pováženou, natož v pseudosamurajském Politickém ringu), ani činnost opozice, která trvale selhává při věcné oponentuře vládě – a že ji opravdu potřebuje! Konečně ani veřejnost příliš neboduje a velice ráda se nechala začlenit do této veselé hry na sny politiků o kosmickém létání. Z toho nakonec může profitovat Vacík i Žák – zatímco se bude ve veřejné debatě vrtět Plutem, o něčem jiném, co by jim mohlo být mnohem nepříjemnější, se pomlčí.
Zuzana Janečková
