Sledovat, protože olympijské soutěže oslavují hodnoty pracovitosti, porozumění a sjednocení, nebo nesledovat, protože z proklamovaných hesel se stala honba za slávou a penězi a fair-play se uplatňuje pouze tehdy, když z toho kouká nějaký prospěch? Takovou otázku si možná kladou někteří lidé, kteří nejsou sportovními příznivci, ale vnímají jedinečnost takové akce i její přesah mimo sportovní svět. Těžko může člověk, jehož skutečně zajímá, jak dopadne Gabriela Soukalová či hokejový tým, v tomto ohledu radit, ale jedna připomínka by mohla být inspirující: Leckdo ví, že olympijské hry mají tradici v antické době, už ne tolik je známo, že ze stejného myšlenkového prostředí pochází také učení o ctnosti uměřenosti, na které navázali také křesťanští myslitelé.
Uměřenost, tedy schopnost nalézt vhodnou míru, může totiž být vhodným kritériem pro každého aktéra olympijských her: Pro organizátory by byla vodítkem, jak monstrózní akci tohoto typu učinit maximálně slučitelnou s běžným životem společnosti, jak vhodně vyvážit komerční stránku her s úsilím představit výše zmíněné pozitivní hodnoty sportu, pobídkou k přemýšlení, jak vedle sportovních výkonů prezentovat i další, mnohem podstatnější ideje. Uměřený sportovec dovede rozpoznat hranice, jejichž překročení mu na cestě k úspěchu zkrátka nestojí za to, ať už jde o doping, neférové počínání anebo také rezignaci na rozvoj jiných stránek než těch, které vedou k bezprostřednímu zlepšení sportovních dovedností. Ostatně uměřenost také sportovci dovolí správně pojmenovat hodnotu úspěchu na hrách v kontextu celého života a umožní mu opravdověji prožít radost z výkonu i správně přijmout sportovní porážku.
Ano, podobné idealistické konstatování těžko uměřenost na hry v Soči protlačí, ostatně příprava sportovišť a především manévry obsáhlých ruských bezpečnostních složek byly vším, jen ne uměřeností. Mohlo by to ale (snad) částečně zafungovat v budoucnosti -když své v tomto ohledu vykoná masa sportovních příznivců (konzumentů reklamy, pozorovatelů, jak chcete), může se i sportovní svět posunout někam, kde se ve větší míře projevují kardinální ctnosti, kromě uměřenosti také moudrost, spravedlnost a statečnost, a to i při samotném výběru dějiště olympiády. Pro nesportovce se v tomto ohledu otevírá řada možností: od toho, že vůči sportovcům nevzhlíží jako k mimozemským bytostem a výsledky nepřijímá jako osudové rány, ale prostě jako údaje, kdo doběhl či sjel dříve do cíle nebo vstřelil více branek. Že právě přes olympioniky neventiluje své pseudovlastenectví a že na úkor sledování dění na sportovištích nezapomíná žít svůj vlastní život. Uměřenou olympijskou radost přeje
Filip Breindl
