Postní praxe, která má pomocí nějaké újmy vést věřícího člověka nejen k duchovnímu růstu, ale i zlepšení vztahů s lidmi kolem sebe, má své místo ve všech třech hlavních „náboženstvích Knihy“ – islámu, judaismu i křesťanství. Křesťan dobře ví, jak mu někdy bývá nepříjemné, když mu nevěřící okolí dává najevo, jak by se měl či neměl chovat, čemu by se měla či neměla věnovat církev, co je či není křesťanské. Je mu proto trochu proti mysli chovat se stejně vůči vyznavačům jiného náboženství. Na druhou stranu má vlastní zkušenost se svou postní dobou, která pro něj představuje výzvu stát se lepším člověkem a přiblížit se tak podobě Ježíše Krista, k němuž ostatně chová muslimská tradice značnou úctu.
Také ramadán má sloužit k přiblížení se duchovní podstatě islámu, která – ať už na to má současné veřejné mínění jakýkoli názor – nespočívá v páchání zločinů, zabíjení a zotročování. Cestu do Koránem barvitě líčeného ráje otevírají dobré skutky – ostatně četba svaté knihy má být společně s modlitbou jednou z náplní ramadánu, který se na západě někdy zkratkovitě popisuje jako střídání kruté tělesné újmy za denního svitu a nočního hýření.
Nelze se divit, že evropské veřejné mínění reaguje negativně na zjevný rozpor mezi takto popsaným charakterem muslimského postu a praxí mnoha lidí hlásajících své pojetí islámu násilím, nenávistí a krutostí stojící často za hranicí lidskosti. Určitou oprávněnost má i rozčarování nad tím, že neslyšíme autority muslimského světa, byť značně různorodého a roztříštěného, hlasitěji promlouvat o neslučitelnosti určitého chování s podstatou náboženství a o potřebě urovnat spory a špatné vztahy, což je také jedna ze zásadních úloh ramadánu.
Ne, rozsáhlejší nápravu zločinců či dokonce odvrat celých skupin od nelidského jednání nemůžeme od letošního ramadánu očekávat. Zkušenost křesťanského postu ovšem učí, že to rozhodující se odehrává v duši každého jednotlivce. Můžeme si jen přát, aby bylo co nejvíce těch, kterým letošní půst ukáže cestu k urovnání sporů, k dobrým skutkům a k tomu, že tradiční pozdrav Mír s vámi – jenž má ostatně opět obdobu v křesťanství i judaismu – nebude budit opovržení pro zjevný nesoulad s životní praxí.
Filip Breindl
