Reklama
 
Blog | Filip Breindl

Vyřešení kauzy arcibiskupa Bezáka prospěje všem

Audience, které papež František udělil slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi a poté i Róbertu Bezákovi, opět přitáhly pozornost k případu odvolaného trnavského arcibiskupa. Budoucnost ukáže, kam vatikánské schůzky celou záležitost posunou. I po téměř třech letech je ale zřetelné, že nalezení nějakého řešení je více než žádoucí.

Neobvykle razantní krok, jakým je odvolání biskupa z úřadu, spolu s mnohými otazníky a nedostatkem informací působil jako živná půda pro spekulace a nepodložená obviňování, pro splétání různých mocenských a spikleneckých teorií a konečně také pro vytvoření mediální zkratky o likvidaci modernisty zkostnatělou hierarchií, k čemuž značně přispěla i komunikační neobratnost slovenského episkopátu. Dobrého to nepřinášelo mnoho, ať už z perspektivy lidského zacházení s Róbertem Bezákem, z pozice znejistělých katolíků ujišťovaných svými představenými, že se nic neděje, ačkoli nešlo přehlédnout opak, nesmírně těžké úlohy Jána Orosche, jenž v této atmosféře nastupuje na arcibiskupský stolec v Trnavě, zaseté nedůvěry k institucím a procesům připravujícím rozhodnutí o obsazení církevních úřadů …

Podaří-li se najít způsob, jak Róberta Bezáka navrátit do církevní služby (nezdá se totiž, že by spáchal něco, co by s tím nebylo slučitelné) – na Slovensku, v Římě či kdekoli jinde, nemůže na tom nikdo prodělat. Ani Konference biskupů Slovenska, i když s ohledem na předchozí dění by v takovém případě nevyhnutelně dostala mediální nálepku poraženého. Vyřešení kauzy by jí pomohlo zasypat příkop oddělující Boží lid – vzniklý oním implicitním „je pro vás dobře, když nic nebudete vědět“ – a nabrat směr, jenž v posledních desetiletích určily biskupské osobnosti jako Pavol Peter Gojdič nebo Ján Chryzostom Korec.

Je ale předčasné z pouhé informace o setkání Róberta Bezáka u papeže Františka (za přítomnosti českého kardinála Miloslava Vlka, jak ukazují fotografie), vyvozovat jiné závěry než ten, že audience může posílit naději v posun celé věci. I pak půjde o zkoušku všech zúčastněných, jak přijmou třeba kompromisní řešení s vědomím, že už neplatí předchozí výhrada chybějícího slyšení papežem. V každém případě je symbolické, že vatikánská schůzka proběhla nedlouho před nedělí Božího milosrdenství, jemuž František podle svých slov rozumí jako imperativu neuzavírat církevní společenství komukoli. Také mešní čtení současné velikonoční doby, která přibližují atmosféru prvotní církve, skýtají mnoho inspirace zejména co do principů, jimiž by se především měla celá záležitost poměřovat.

Reklama

Filip Breindl