Zvláštní, hezké mé vzpomínky: lodičky v podzemí Macochy, druhý den s rodiči k Moři na parníček.

Rád bych, nejen coby mnohonásobný milionář finančně, leč i v rámci duševních věcí doma u psacího stolu, podpořil takto vůli ke chtění se zacílením „zejména realizovat páteřní systém cyklopruhů“.

Rovněž s radostí jsem poznal, jak: „víme, že nádraží musí být důstojnou bránou do města“.
A to už v roce 1838! Tatínek šak pak u Šuláka vyprávěl.

Dovolím si též uvést, že design Vámi zmiňovaného „páteřního systému cyklopruhů“ má být koncipován regionálně, a komunálně, v souladu s moravskými otisky (zkamenělých) tlustoskořepatých ramenonožců rodu Spirifer s široce protaženými, radiálně rýhovanými schránkami v josefovských vápencích (Mor. kras).

V den voleb budou na Náměstí Svobody podávány ´Fossile se pstružím mlíčím po Blanenensku´.