Reklama
 
Blog | Filip Breindl

ANO – bude trapas

Úvodem si řekněme, že kytarové sólo Radka Vondráčka na předsednickém pultu poslanecké sněmovny lze pokládat za lapálii ve srovnání s jeho dalšími počiny, jako byla podivná loňská cesta do Ruska nebo výběr komunisty Vojtěcha Filipa za svou pravou ruku ve vedení dolní parlamentní komory. Přesto si událost jistou pozornost zaslouží jako pohled do nitra hnutí ANO, jehož členové v poslední době vyprodukovali několik podobných scénářů.

I když snad už blednou vzpomínky na pověstného Rambohafíka Karly Šlechtové, kterou ANO postavilo na vedlejší kolej, zůstává zde šéfka hnutí v Jihomoravském kraji, náměstkyně hejtmana a loni po třináct dní ministryně spravedlnosti Taťána Malá proslavená vysvětlováním svých postupů při skládání diplomových prací. V soutěži o nejbizarnější tiskovou konferenci loňského roku ji nejspíš ještě porazila středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, když nechala svého manžela přečíst prohlášení o využívání služebního vozu hejtmanky včetně vtipného příslibu, že napříště se nedotkne žádného krajského majetku s výjimkou své ženy – teď, v době, kdy obhájila místopředsednickou pozici v ANO, Pokorná Jermanová stihla vyjádřit nelibost nad tím, že novináři v záležitosti odhalují další nesrovnalosti. Namátkou lze ještě přidat nedávné a opakované vyjádření ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové o tom, že si samotní uživatelé mohou za vysoké ceny mobilních dat v Česku, nebo obrat karlovarské hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové od ostré kritiky kumulace funkcí ke kumulaci funkcí a její obhajoby ve vlastním případě.

Všechny tyto příklady včetně posledního Vondráčkova mají společného jmenovatele v nejspíš autentickém prvotním údivu jejich aktérů nad tím, že by mohlo jít o chybu. Šéf sněmovny fotografie svého kytarového vystoupení zprvu komentoval s očividnou hrdostí a pocitem úspěšné mise bodrého Moravanství do centra Prahy, obrátil teprve po kritice šéfa hnutí Andreje Babiše, jehož poradenský tým zřejmě vyhodnotil záchvěvy veřejného mínění, a vyprodukoval jakýsi projev lítosti (lze ale ocenit jeho záměr omluvit se svým kritikům z řad parlamentní opozice osobně).

V pestrých politických dějinách České republiky je to opravdu jen dílčí epizoda, která ale zapadá do trochu jiného obrazu hnutí ANO, než se jej samo snaží vykreslovat. Namísto deklarovaného stylu makajících nepolitiků vidíme zvláštní ochutnávku moci. Samozřejmě daleko závažněji to vynikne u trestně stíhaného předsedy nebo vlády opřené o komunisty – příští týden ostatně čekejme další ukázku v přehlasovávání senátního veta předlohy o zdanění církevních restitučních náhrad. Dílčí přešlapy vyššího managementu hnutí ale přinejmenším mohou ukázat, jak trapně vypadá, když se o jiné politice káže s máslem na hlavě.

Filip Breindl

Reklama