Reklama
 
Blog | Filip Breindl

Krkonoše za návštěvu stojí, i když řada místních usiluje o opak

Jsou prý předražené, komercializované, přeplněné, se špatně fungujícími službami, chybějícím kečupem a nepředehřátou vířivkou. Veřejným míněním koluje řada doporučení k vynechání Krkonoš z plánu dovolených, následující text se za naše nejvyšší hory postaví (i když ne za všechny ty, kdo tam nabízejí a poskytují své služby).

Je třeba říci, že špatná pověst Krkonoš se nezrodila sama od sebe. Řada podniků tu skutečně je předražených, na jídelních lístcích naleznete absurdity typu „poplatek za svaření vína“, někde se inkasuje málem za dýchání vzduchu. Kromě toho takový Špindlerův Mlýn vsadil na mimořádně odpudivou image jakéhosi postvesklácko-celebritního střediska, zkrátka na klientelu výkonné rady ODS z temných dob Janouška a Dalíka, zatímco takový Harrachov si stále pěstuje stánkařskou kulturu jako z počátku 90. let. Nutno ovšem jedním dechem dodat, že v zimní sezóně je Špindl zjevně úspěšný, jak lze soudit z ceníků tamních ubytovacích zařízení, která si za silvestrovské pobyty účtují až osminásobek běžného tarifu.

V letní sezóně ovšem naopak vynikne oprýskanost zdánlivě lákavých štítů, na nichž se zkratka SNB vyskytuje častěji než v někdejší relaci FKÚ pátrá, radí, informuje, bezprizorní zůstává většina terénních atrakcí, nemluvě o množství čím odvážnějších, tím nedokončenějších developerských projektů. Tady má člověk trávit dovolenou? Ano, i zde je možné najít přívětivé ubytování v čistém a pohodlném penziónu provozovaném sympatickými majiteli – ne náhodou mají plno i v době, kdy cedule v sousedství zoufale hlásají „zimmer frei“. Kupodivu i v samotném centru Špindlerova Mlýna lze najít chutně a levně vařící restauraci, kde točí místní pivo za 20 Kč.

Podobná situace panuje na hřebenech, kam se především turista vydává – špatné a předražené podniky se střídají se slušnými a dobrými občerstvovacími stanicemi; je jich tolik, že lze opravdu vybírat. A zdá se, že se na lepší časy blýská úplně nahoře – obskurní podnik v České poštovně na Sněžce poněkud ubral ze své agrese vůči turistům, které na každém místě své nevelké plochy upozorňoval, že konzumace vlastních potravin a nápojů je zakázána, aniž by řešil, že mnohým turistům po celkem namáhavém výstupu nabídka tic-tacu, tatranky a čokolády nemusí postačit. Teď stejný podnik začal „vařit“ – rozuměj ohřívat pizzu a zalévat horkou vodou instantní polévky za pětinásobek pořizovací ceny. Svým způsobem je to hezká ukázka současné české gastronomie. Majitel poštovny loni začal soutěžit s ředitelem České televize, kdo hbitěji a ve větším předklonu přinese prezidentu Zemanovi popelník, aby hlava státu mohla hulit tam, kde je to běžnému smrtelníkovi zakázáno. Teď svou devótnost přece jen nasměroval ke svým zákazníkům – plechovka nejlevnějšího europiva na poštovně stojí už „jen“ 45 Kč, buzerační nápisy se omezily na jeden exemplář. Snad to v Krkonoších přece jen jde k lepšímu.

Reklama

Mimochodem, obavy z přeplněnosti jsou zcela liché. Samozřejmě některé lokality, jako právě Sněžka nebo také pramen Labe, jsou navštíveny hojně, a zdaleka ne pouze slušnými turisty. Když už se tam návštěvník vydá, může si například vyhlásit soukromou soutěž o nejabsurdnější horské vybavení – především u polských teenagerů vynikne na Řetězové cestě ke Sněžce pozoruhodná kombinace značkových městských tenisek s ještě značkovějšími trekingovými holemi. A když už má těchto takyturistů dost, stačí malá odbočka, například od Luční boudy do údolí Bílého Labe, od pramene Labe k Vosecké boudě, od Výrovky do Modrého dolu … Zůstane téměř sám jen s krkonošskou přírodou, která vcelku odolává snaze oholit každý kopec pro sjezdovku a povolit úplně každému, ať si jezdí autem k Luční boudě. Právě v tom tkví smysluplnost krkonošské dovolené – ty služby okolo se už nějak vyřeší, člověk se snadno obejde bez bazénu či lanovkou, kde mu otevírací dobou či cenotvorbou dávají najevo, že lidi mizející ráno do hor a večer se vracející zase tolik nepotřebují … Harrachovy a Dívčí kameny, Kotelní jámy, Obří hřeben a další lokality přežily už ledacos a přežijí i různé svéráznosti ve způsobu správy. Přežijí dokonce i to, že někdo má potřebu si uprostřed hřebenovky zapálit cigaretu a pak vajglem praštit přímo na cestu. Nebo posvačit v hezkém čistém přístřešku na rozcestí U Smělce a pak papírky, plasty a plechovky dílem zastrkat za trámy, dílem poházet po zemi … Krkonoše jsou pro takový typ návštěvníků až příliš hezké, naopak běžné, slušné turisty vyzývají – přijeďte, ať zase tvoříte většinu!

Filip Breindl

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama